+420 704 297 297
info@runder.cz
expedicia-img
Expedujeme do 24 hodin 

90% zboží

doprava-img
Doprava ZDARMA 

při nákupu od 2 250 Kč

darcek-img
Pečlivě balíme 

aby balík došel v pořádku

Runder

Jim Clark: životopis, kariéra, tituly, statistiky a smrt


28.08.2024
 | 
6 min. čtení.
Sdílet článek na Facebooku

Narození, dětství a závodění v sériích Indy a Le Mans

Jim Clark se narodil 4. března 1936 v malém skotském městečku Kilmany. Zde vyrůstal v prostředí farmářské rodiny, ale už v mladém věku se projevil jeho zájem o motorová vozidla, kdy se často toulal kolem farmy se zájmem o traktory.

Už během dospívání se tak, přestože s tím jeho rodiče nesouhlasili, zapsal do závodu místních rallye, ať už silničních nebo do vrchu. To vše se odehrálo do roku 1960, přičemž v 50. letech jezdil Clark za týmy Border Reivers i Lotus Elite. Na národních akcích dokonce na vozidlech Jaguar a Porsche získal celkem 18 vítězství.

Ještě zajímavější momenty zažil Clark na závodě v Le Mans, kde získal nejlepší výsledek právě v roce 1960, kdy s vozem Aston Martin dosáhl třetího místa.

Jimovo nadšení pro rychlost a mechaniku ho tak na začátku dospělého věku nakonec zavedlo k účasti nejen na 24 hodin Le Mans, ale také na závodech Indy Cars. Tady se poprvé představil v roce 1963 a ihned si vyjel pozoruhodné druhé místo v celkovém. Rychle si tak vybudoval jméno díky výjimečným jezdeckým schopnostem.

O dva roky později, v roce 1965, Jim Clark už dominoval a zvítězil, čímž se zároveň stal prvním pilotem, který vyhrál na autě s motorem umístěným vzadu. V tomto směru šlo o velký technologický posun v tehdejším automobilovém závodění.

Debut ve Formuli 1 a působení v sezónách 1960 až 1962

Jimm Clark začal svou pouť ve Formuli 1 debutem v roce 1960 na Velké ceně Nizozemska v Zandvoortu a to v týmu Lotus, původně jako náhradník. Přestože jeho první závod v této nejprestižnější motoristické sérii nebyl bez problémů, protože ji nedokončil kvůli technickým problémům, ukázal slibné náznaky závodního talentu.

Během následujících sezón 1960 až 1962 si Clark rychle vybudoval reputaci jednoho z nejtalentovanějších pilotů na okruhu. V roce 1960, navzdory několika odstoupením ze závodu pro technické problémy, získal celkem 10. místo.

Sezóna 1961 byla pro Clarkse přelomová. Zaznamenal své první pódiové umístění ve Formuli 1 na Velké ceně Belgie, kde skončil na třetím místě.

Tento úspěch byl znamením toho, že se Jim Clark stal opravdu silnou konkurencí pro ostatní jezdce. Jeho rychlost a zejména neuvěřitelná schopnost udržet vysoké tempo po celý závod, předurčily jeho následující kariéru ve Formuli 1.

V roce 1962 Clark dokázal, že je nejen rychlý, ale také schopen konzistentně soutěžit o vítězství. V letošním ročníku dosáhl svého prvního vítězství v F1, znovu na Velké ceně Belgie. Zatímco v roce 1961 získal 11 bodů a 7. místo v pořadí, v této sezóně už bojoval o titul as 30. body skončil v celkovém hodnocení druhý.

První titul, druhý titul a kariéra v F1 až do sezóny 1967

Jim Clark se po prvních úspěšných sezónách stal ve Formuli 1 silou, se kterou bylo třeba počítat. Ukázalo se to naplno už v roce 1963, kdy získal svůj první mistrovský titul. Celkově v tomto ročníku zvítězil v sedmi z deseti závodů.

Jeho spojení s týmem Lotus, pod vedením Colina Chapmana, se stalo symbolem a zároveň nedílnou součástí jeho úspěšné éry v polovině 60. let.

Po prvním titulu v roce 1963, pokračoval Jim Clark ve vysokém tempu a prokazování svého umění na trati iv následující sezóně. Titul sice nezískal, ale vyjel si 3. místo a 32 bodů. O rok později, v roce 1965, však již opět dominoval, získal i svůj druhý mistrovský titul, přičemž opět dosahoval vynikajících výkonů a výsledků.

Vyhrál šest z deseti závodů, získal 54 bodů a tak se zapsal do historie F1 jako závodník, který dokázal získat alespoň dva mistrovské tituly. V tomto roce získal i vítězství v závodě Indy 500 jako jeden z mála pilotů v historii F1 vůbec.

V období po svém druhém titulu pokračoval v kariéře ai když už třetí titul nepřidal, stále měl sílu a rychlost. V roce 1966 získal 16 bodů a 6. místo, o rok později dokonce až 41 bodů a celkem skončil v klasifikaci třetí. Ve své poslední sezóně, kterou měl velmi dobře rozjetou, dosáhl 9 bodů a skončil 11. v pořadí.

Jeho smrt v roce 1968, závěrečné statistiky a rekordy

Clark tragicky zemřel 7. dubna 1968 během závodu F2 na okruhu v Hockenheimu v Německu, což byl pro motoristický svět šokující moment. Clarkov Lotus 48 vyjel z trati a narazil do stromu, což ukončilo jeho život ve věku pouhých 32 let.

Tato sezóna tak byla pro něj osudová, přičemž právě v roce 1968 získal i své poslední vítězství v F1, hned na úvodní Velké ceně Jižní Afriky.

Kromě dvou mistrovských titulů se Jim Clark zapsal do historie F1 i dalšími pozoruhodnými statistikami. Během své kariéry ve Formuli 1 vyhrál 25 z celkem 72 závodů, ve kterých startoval. Dosáhl také celkem 33 pódiových umístění a 33 pole positions, celkově nasbíral v Lotusu za 8 let 264 bodů.

Jeho rekordy v té době zahrnovaly i nejvyšší počet pole positions za jednu sezónu, kdy získal 9 pole positions v roce 1963. Clark také držel rekord pro největší počet vítězství v jedné sezóně, když vyhrál 7 závodů a to v roce 1963 i v roce 1965.

Kromě jeho úspěchů na závodních okruzích však byl Jim Clark také významnou společenskou osobností té doby. Navzdory úspěchům a titulům zůstal stále pokorný a skromný, přičemž volný čas velmi rád trávil ve svém rodném Skotsku. Stejně jako mnoho jiných pilotů té doby, Jim Clark byla legenda v F1 i mimo ni.

Sdílet článek na Facebooku

Heuréka, zákazníci jsou s námi spokojeni

Přihlásit se
Katalog produktů
expedicia-img
Expedujeme do 24 hodin  90% zboží
doprava-img
Doprava ZDARMA  při nákupu od 2 250 Kč
darcek-img
Pečlivě balíme  aby balík došel v pořádku

Další